Samstag, 31. August 2013

Feel free in Oman

Patnáckrát jsem napsala příspěvek o Ománu a patnáckrát jsem ho nespokojeně smazala. Protože: kde začít? A kde skončit? A aby to nebylo moc dlouhý? No, uvidíme, jestli šestnáctý pokus vyjde.

Někdy v říjnu mi volal Hafid: Hellooo, how are you? When will you come to Oman?
Podívala jsem se z okna. Byla sobota, venku bylo extrémně hnusně a já totálně znuděná a otrávená seděla doma.
"Hello Hafid, I'm fine... I think I could come in December".
A tak to začalo.
Na cestu jsem sbalila kamarádku Ivču, dlouhé sukně, cudná trika, pár šátků a bikini,, ujistila se, že mám letenky Qatar Airways, Ivča ujistila mě, že má jízdenky do Mnichova a poslední listopadový den o půlnoci jsme vyrazily do Ománu. Do Ománu, odkud jsem se podle předpovědí svých bližních neměla vůbec vrátit protože jsem  měla být za a) prodaná do otroctví b) vyměněná za velblouda a provdaná za beduína c) znásilněná a zavražděná Hafidem či jiným padouchem d) vězněná za pašování drog e)mrtvá po letecké katastrofě.No, vrátila jsem se.
A jaká poučení jsem si z Ománu přivezla?

1) Nejhorší mužská nemoc je rýmička a platí to mezinárodně.
Buďte muž a řekněte v Ománu, že máte rýmu; že jste se osypali; že vám není dobře po alkoholu; že vás bolí hlava, odpověď bude vždycky stejná: PLEASE, GO TO THE HOSPITAL. V nemocnici vám na to dají dvě injekce do zadku, a tak máte opět důvod, proč nebýt aktivní- bolí vás přeci ona partie a navíc byste do té rány mohli dostat infekci. INFEKCI!
Platí to ovšem i jste-li žena, ležíte-li doma v Praze s klasickým zimním nachlazením a zavolá vám váš ománský kamarád. Když mu o svém stavu povíte, víte, co bude následovat? PLEASE, go the hospital!


2) V Indickém oceánu se koupejte v jednodílných plavkách
Já jsem tuto informaci bohužel neměla a kdyby mi bylo třináct, tak mám krásný příspěvek do rubriky "Trapasy" v Bravogirl. V Indickém oceánu jsou totiž velké vlny. Vezmete-li si nezkušeně bikiny, můžu vám garantovat to, že jakmile přijde první vlna, tak váš horní díl plavek se vám posune někam ke krku, popřípadě se trojúhelníčky posunou dozadu a šňůrky dopředu. Jakmile přijde druhá vlna, tak se spodní díl plavek sune pro změnu povážlivě dolů. A než stihnete oboje narovnat, tak přijde vlna třetí, po které ztratíte veškerou naději, že si nikdo ničeho nevšiml.


3) A v moři vlastně vůbec raději moc nešlapejte
Jsou tam totiž občas ježci. Sice jen taková demoverze ježků, které zná český turista z Chorvatska, nicméně i ománský ježek má bodliny a neznám nic zábavnějšího, než vyndavat si je navzájem z chodidel do tří do rána.
A v moři jsou taky občas kameny, o které se můžete trochu poškrábat, což by nebylo nic tak strašného, kdybyste neměli ománského kamaráda, který hnedle vyskočí a natře vám poraněnou nohu, z které vám crčí krev, indulónou. Vlastně se do teď divím, že mi to tehdy nezačalo hnisat... Holt maj v tom Ománu přeci jen trochu jiné zdravotnické postupy.

4) Váš život není ve vašich rukou
Je v rukou řidiče, se kterým sedíte v autě. Domluvili jsme se, že pojedeme táhmle? Nevadí! Právě jsem si vzpomněl, že si potřebuju koupit jogurt, tak jedeme 20km jinam. Domluvili jsme se, že pojedeme domů? Nevadí! Já jsem se rozmyslel, že přeci jenom pojedeme do té restaurace. Chceš poslat pohled domů? Fajn, ujedeme štreku 40km jen abychom našli kaslík. Vlastně, co by na tom bylo, benzín stojí pět korun litr a nikam nespěcháme... ale to by tohle nesmělo probíhat jen v řidičově hlavě, kdy vy nevíte, která bije a divíte se, proč jedete na opačnou stranu, než je cíl.

5) Ománci nejsou otravní
Sice mají svou dating street, která slouží k oslovování procházejících dívek, mimo ni jsou však zdrženliví a okukují vás maximálně z povzdálí na pláži. Jediní blbě koukající jsou Indové, ale na ty zase blbě koukají Ománci, takže je to fifty-fifty.

6) Je to krásná země
Mají krásné moře, krásnou poušť i hory, krásné wádí, skvělé jídlo a žijí tam milí lidé. Pokud můžete, jeďte tam. Budete mile překvapeni. Prostě feel free in Oman!