Na úvod předesílám, že Eric je milý, hodný a inteligentní člověk, pomohl mi spravit kolo a kdybych něco i v budoucnosti potřebovala, myslím, že by mi pomohl opět. Takže ho nechci pomlouvat. Ale o něco vás nemůžu ochudit.
Kolik mu je přesně, nevím, ale tak něco kolem třiceti, řekla bych. Tatínek je Američan, maminka Němka. Dětství strávil v Německu, pak ale odjel na 10 let do Kalifornie, lépe řečeno do Hollywoodu (wow!). Do Frankfurtu se vrátil někdy před půl rokem. To jen abyste měli představu.
Byli jsme s Ericem, jeho česko-slovenskými přáteli a ještě jednou českou studentkou v české hospodě. Když nám přinesli jídelní lístek, Eric jím trošku bezradně listoval. Je totiž vegetarián a skoro nepije. Takže hádejte, co si objednal: knedlíky (suché, houskové), k tomu mrkev s karfiolem a rybízový džus. My mu radili, ať to nedělá. No, nedal si říct. A pak nám sdělil, že neví, proč tomu suchému bílému chlebu říkáme knedlík a vychloubáme se jím. Protože jsme mu ale všichni svorně tvrdili, že home-made knedlík je oproti tomuhle opravdová delikatesa, rozhodl se, že si knedlík ukuchtí sám doma.
Když jsem se ho pak ptala, jak to dopadlo, tak mi odvětil: "No hele, to těsto, to bylo vy-ni-ka-jí-cí. Ale když jsem to pak dal do vody, tak to kiwi z toho najednou vyplavalo..." "Ericu, tys tam dával kiwi??" "No, jo, ale ono vyplavalo a i to těsto se tak nějak divně rozvařilo".
Já nešťastnice jsem se před ním asi někdy zmínila, že děláme i knedlíky ovocné. Takže Eric si udělal houskový knedlík ála ovocný plněný knedlík. S kiwim.
Taky se mě Eric ptal, jestli píšeme azbukou. Povědomí o významu přípony -ová ale měl. Jen ho naprosto fascinovalo mužské jméno od Krchová. Krch. Vždyť tam není jediná samohláska! Protože se ale považuje za znalce jazyků, chtěl přijít na kloub i českému "ř". Nutil mě a Janu, abychom asi čtvrt hodiny opakovaly "řřřřřř". že pak mu to určitě půjde. No, nějak to neklaplo. Pořád to bylo rž. A taky ho fascinoval náš vokativ, alias 5.pád. "A to je jako k čemu?" "Když třeba na někoho voláš." "Vždyť to ale v němčině není. A ani v ruštině ne!!" No jo no, není.
Ale zná Karla Gotta. Jen si vždycky myslel, že je to Němec. Takže to bych řekla, že je pro Karla poklona. I když jeden Ericův kamarád na to dodal: "A to sis nikdy nevšiml, že má takovej divnej přízvuk?"
Ono je s Ericem vůbec sranda. Například si pamatuje, že na moje narozeniny (ano i ten rok sedí) se seznámil se svým jedním kamarádem. Na pěší tůru si vezme boty na suchý zip, péřovku, bejsbolovou čepici, bílý šál a lyžařské rukavice (venkovní teplota 12°C). Kdo si dá jointa, je feťák. Když někdo na ulici kouří, tak významně kašle a mává rukama, aby odehnal ten smrad ("ach jo, tady v tý Evropě všichni kouřej").
No jo, stačí být Američanem i jen na půl a je to poznat :-)
Keine Kommentare:
Kommentar veröffentlichen