Dienstag, 5. Oktober 2010

Začátek

Bylo to potřetí v mém životě, kdy mi stál ohromný kufr v pokoji, já stála nad ním a přemýšlela, jak že se to vlastně dělá, to balení. Jak si má člověk zabalit na půl roku, nic nezapomenout a přitom toho nebrat zbytečně moc?
Když jsem takhle stála poprvé, stála tam se mnou ještě i maminka a chystali jsme se celá rodina do Irska, tehdy Irska neznámého a divokého, protože to byla ještě doba, kdy IRA byla aktivní, z Irska se více lidí odstěhovávalo než se do něj přistěhovávalo a za celý roční pobyt jsem tam nepotkala jediného Poláka.
Podruhé už jsem maminku k balení nepotřebovala, protože jsem byla velká holka a chystala jsem se na Erasmus do německého Münsteru. Že o překvapení ( a exotiku) nebyla nouze, ví mnho z vás z mých zpráv odtamtud. Ovšem Německo mi přišlo celkem fajn, a tak jsem si řekla, že bude-li možnost, vyrazím k našim západním sousedům opět. A možnost byla. A tak jsem tady - ve Frankfurtu nad Mohanem přezdívaném Bankfurt nebo také Big Ebble alias evropský New York.

Keine Kommentare:

Kommentar veröffentlichen